astar's planet: CERN očima mimozemšťana: den druhý BBQ

Samosebou nic nestíhám;-) Tolik nových zážitků a příběhů. Něco je nepublikovatelné, něco nepopsatelné. Snad Vám tedy ten zbytek, vývar z kostí, přijde zábavný. "Pracuji" v oddělaní paprsků (Beam = BE). Můj šéf je Španěl DR. Rogelio Tomas Garcia a má smysl pro humor. Nejdřív mi představil asi 20 lidí a o každém řekl jen, že je expert, čemu se oba vždycky zasmáli. Pak mi u oběda říká: "jěšte musíš poznat tohodle". Podám mu ruku. Usmál se "Ale toho už sem ti ukazoval" ;-). Člověk, co mi pomáhá, se jmenuje Guillermo Zamudio Ascencio. Je tu už rok. Studoval space science a jeho obdiv jsem vzbudil zatím jen tím, že jsem vstupní procedury zvádnul první den. "Mně to trvalo týden!", kroutil hlavou. Bude group meeting a pak BBQ (na vše jsou tu zkratky, zvykejte si) . Aha, tak to bude večer, řekl jsem si. Chyba lávky, bylo to v pravé poledne. Nebylo to však jediné překvapení. Na schůzi je člověk v bílé košili, dokonale přednáší o detailech experimetů, stará se o techniku, uvádí jednotlivé lidi a přepíná prezentace. Na BBQ nosí židle, v dešti statečně griluje a nosí to na stůl. Je to hlavní šéf. Masa, že by se z toho dal uplácat vegetarián, delikatesní sýry a moc dobré víno. Déšt vytváří v plachtě nad námi malé bazénky, které se něktěří snaží vyprázdnit nadzvedáním plachty. Pomoct se snaží i takový malý děda, evidentně fyzik. Použije k tomu špičku deštníku a plachta samozřejmě prdne. Malým otvorem stříká voda. Všichni se otáčí, někteří tleskají "He solved the problem", smějí se. Děda stydlivě kouká. Vše je zadarmo, ale nikdo se neopíjí ani nepřežírá. Když se vyráží zpátky (je to na francouzké straně CERNu) není problém se nacpat do nějakého auta. Všichni se stále něčemu smějí a každý má svou teorii na číslování budov, které se zdá být? naprosto chaotické. Vedle budovy 1 je budova 500, 304, 52 atd. Dozvídám se také věc, která mi nebyla příliš jasná. Nejednou tu někde píšou, že pít se tu smí jen pivo a víno, a to jen rozumně, a jen jako součást jídla. Tohle nám měli říct na střední a ušetřili bychom? si spousty trápení. "To je kvůli nám, když jsme tu byli summer studenti", sdělil mi právě v tom autě člověk, co se zabývá nepolapitelnými neutriny. Zdá se, že každý tu byl nejdřív summer student ...