CERN

Těžko si lze představit podivnější zakončení léta v CERNu než plavbou na jachtě po Atlantiku. Leč stalo se! Poslední tři mesíce se mi poštěstilo dělat věci o kterých se mi dříve ani nesnilo. Byl jsem (v běžecké obuvi;-) více než 3000 m n.m. Projel celé Švýcarsko, toulal se v podzemí CERNu, pracoval na projektu budoucího urychlovače CLIC, viděl přednášky lidí s nobelovkou, viděl detektor co bude na ISS a na týden se stal (nutno říct že špatným) námořníkem. To nejdůležitější jsou ale super lidi, které se mi podařilo potkat. A poučení z toho všeho? Nic není takové jak se zdá. A až si někde přečtete: "Vědci z CERNu tvrdí ..." nevěřte tomu;-)

Více fotek zde

Workshop a AMS

Jedna z akcí kam se můžete během léta v CERNu přihlásit je workshop. Můžete programovat v Rootu (C++ framework), počítat Ríšovy diagramy nebo ohýbat paprsky. Pochopitelně sem se příhlásil na poslední, vyfasoval dosimetr a hůrá na francouzskou stranu CERNu, do obrovské budovy s be-be-betonovými protiradiačními konstrukcemi, kde se testují různé detektory. Do tohoto místa vede trubka z urcyhlovače SPS. Řešili jem různé úlohy, třeba posunutí parsku o 5mm. Spočetli jsem magnetický tok (špatně) a následně proud a nastavili ....a skutečně se nám to hned napodruhé podařilo. Největší atrakce ovšem bylo AMS, detektor antihmoty, temné hmoty a strangeletů, který bude na ISS (za 180 dní) . Byla poslední šance to vidět, neboť si pro něj (z Iráku!) přiletělo jedno z neejvětších letadel na světe C-5 Galaxy. Tady jsou fotky, které udělal kamarád Daniel.

Zdroj CERN

CLIC na vlastní oči

Tak jsem se konečně podíval na CTF3, kde se testují technologie pro (možná) budoucí lineární urchychlovač. Viděli jsem tedy jen předchozí verzi, protože CTF3 jede a tudíž je tam více radioaktivity než je zdrávo. Jestli se to postaví bude to skutečně unikátní. Předstvte si že pošlete paprsek o tloušcce 1 nm 50 km dlouhou trubkou a chcete, aby se vám to uprostřed srazilo! A jen tak mimochodem to chete urychlit na 3TeV. Všechno jsem to vyfotil, tak si to teď asi po večerech postavím z Merkuru.

Zdroj CERN

První vědecko-realistická mikropovídka

motto: V tomto příběhu je více pravdy, než by se zdá.

Tři kamarádi se rozhodli, že utečnou z CERNu, proslulého špatným zásobováním kvalitním jídlem, pivem a pěknými děvčaty. Plesnivé sýry, staré víno a auta bez střechy už jen dokreslovaly atmosféru zmaru a strádání, která tam panovala. Jelikož šlo o velmi bystré mladíky vypili před akcí 17 místních piv. Toto je analýza jejich útěku po zpracování CERNskou věřejnou bezpečností.

P.S. Zlí jazykové tvrdí, že se jedná o zápočtový program do předmětu "Systém počítačové algebry".

CERN

V galerii přibilo pár obrázků z výletů. Bohužel na hory jsem foťák nevzal. Snad příště.

Škola volá

Tak nám začaly přednášky. Všechny jsou nahrávané, tak Vám vřele doporučuji se alepoň na některé podívat sem.

Tři kvarky pro doktora Marka

     Three quarks for Muster Mark!
     Sure he has not got much of a bark
     And sure any he has it's all beside the mark.
               —James Joyce, Finnegans Wake

Nemohl jsem se dočkat, až konečně uvidím nějakou tu trubku a tak jsem byl rád, že mi kamarád, co tu pracuje a mimo jiné i provází, nabídl, že se můžu zúčastnit prohlídky Atlasu, jelikož přijede (raději nejmenované) české gymnázium. Na to abyste tu mohli provázet, musíte projít školením, které je přesně ušito na míru fyzikům. Poradí Vám, že si máte zapnout poklopec, nepříjít na přednášku v šortkách a podobné věci. Přesně tohle chybí u nás na fakultě, řekl jsem si, když jsem si na některé případy vzpomněl.

Nejřív byla přednáška a Tomáš, přestože je programátor, byl navlečen do bílého pláště a ukazoval videa, jak se v obrovském výbuchu srážejí částice. Vůbec se nedivím, že to ty novináře a obyčejné lidi zblbne. Obraz byl přesný: Šílení vědci v bílých pláštích se snaží zničit svět.

Když jim pak vyprávěli, jak se testují nové hypotézy, tak jedna taková asi-metrická paní, co do sebe furt něco cpala, se tomu tupě smála "Jehovisti hadr!! A my to platíme z daní. Pochopil jsem, že je to učitelka.

Vůbec bylo zajímavé, že všichni ti učitelé dávali nepokrytě najevo svou hloupost a všechno shazovali a předváděli se.

Šesnáctiletí se chovali úměrně svému věku a vúbec nepřekvapilo, když jedna slečna při projekci 3D filmu prohlásila: "Vůbec nechápu, na co mám ty brejle!" Druhá, zkušenejší, ji to hned vysvětlila: "Jsi blbá, aby to nebylo rozmazaný, přeci, néé?"

Zmizely dvoje bezdrátová sluchátka a pak už jsme viděli továrnu na magnety a spoustu trubek. Paráda. Jen se podívejte;-)

Zdroj CERN

Gymnazisti se ještě pokusili šlohnout kus supravodivého kabelu, ale toho si naštěstí všiml Honza, taky summer student, který se, podoně jako já, k této exibici připojil.


Stydno mi bylo ale až nakonec, kdy ta tuková paní vyrukovala s otázkou "A jak vlastně vzniklo slovo kvark?". Protože to naši průvodci nevěděli (proč taky je to zajímvé, ale blbost), tak jsem jí řekl, že to Gellman "ukradl" z Joyceova románu. Ona se však neptala, protože to nevěděla, ale protože je chtěla nachytat. "Jo tak to je" usmála se na ně "Vy víte tohle" máchla tlustou prackou a my zase tohle. Pochopil jsem, že učí nějaké humanitní "vědy".

Protože je teď možné ovládat google z příkazové řádky, budu dávat fotky na Picasa.

Gell-Mann originally named the quark after the sound made by ducks. For some time, he was undecided on an actual spelling for the term he intended to coin, until he found the word quark in James Joyce's book Finnegans Wake:

Zdroj:wikipedia

CERN očima mimozemšťana: den druhý BBQ

Samosebou nic nestíhám;-) Tolik nových zážitků a příběhů. Něco je nepublikovatelné, něco nepopsatelné. Snad Vám tedy ten zbytek, vývar z kostí, přijde zábavný. "Pracuji" v oddělaní paprsků (Beam = BE). Můj šéf je Španěl DR. Rogelio Tomas Garcia a má smysl pro humor. Nejdřív mi představil asi 20 lidí a o každém řekl jen, že je expert, čemu se oba vždycky zasmáli. Pak mi u oběda říká: "jěšte musíš poznat tohodle". Podám mu ruku. Usmál se "Ale toho už sem ti ukazoval" ;-). Člověk, co mi pomáhá, se jmenuje Guillermo Zamudio Ascencio. Je tu už rok. Studoval space science a jeho obdiv jsem vzbudil zatím jen tím, že jsem vstupní procedury zvádnul první den. "Mně to trvalo týden!", kroutil hlavou. Bude group meeting a pak BBQ (na vše jsou tu zkratky, zvykejte si) . Aha, tak to bude večer, řekl jsem si. Chyba lávky, bylo to v pravé poledne. Nebylo to však jediné překvapení. Na schůzi je člověk v bílé košili, dokonale přednáší o detailech experimetů, stará se o techniku, uvádí jednotlivé lidi a přepíná prezentace. Na BBQ nosí židle, v dešti statečně griluje a nosí to na stůl. Je to hlavní šéf. Masa, že by se z toho dal uplácat vegetarián, delikatesní sýry a moc dobré víno. Déšt vytváří v plachtě nad námi malé bazénky, které se něktěří snaží vyprázdnit nadzvedáním plachty. Pomoct se snaží i takový malý děda, evidentně fyzik. Použije k tomu špičku deštníku a plachta samozřejmě prdne. Malým otvorem stříká voda. Všichni se otáčí, někteří tleskají "He solved the problem", smějí se. Děda stydlivě kouká. Vše je zadarmo, ale nikdo se neopíjí ani nepřežírá. Když se vyráží zpátky (je to na francouzké straně CERNu) není problém se nacpat do nějakého auta. Všichni se stále něčemu smějí a každý má svou teorii na číslování budov, které se zdá být? naprosto chaotické. Vedle budovy 1 je budova 500, 304, 52 atd. Dozvídám se také věc, která mi nebyla příliš jasná. Nejednou tu někde píšou, že pít se tu smí jen pivo a víno, a to jen rozumně, a jen jako součást jídla. Tohle nám měli říct na střední a ušetřili bychom? si spousty trápení. "To je kvůli nám, když jsme tu byli summer studenti", sdělil mi právě v tom autě člověk, co se zabývá nepolapitelnými neutriny. Zdá se, že každý tu byl nejdřív summer student ...

Tak tady pracuju



Sheldonuv koutek



Takhle to vypadá uvnitř



Ulice A. Volty



Sheldon osobně

Více fotek naleznete zde

CERN očima mimozemšťana: den první - přístání

Chcete zažít smíšené pocity? Nemusí se vybourat tchýně ve vašem novém autě. Stačí přijet do CERNu. Náznaky toho, co tím myslím na Vás možná dýchnou z fotek a problesknou mezi řádky. Ale vůbec mě nenapadá, jak tu atmosféru zachytit nebo popsat. Je to tu zvláštní- úžásným způsobem.

Příjezd byl v naprosté pohodě a dalo by se říci nudný, neboť švýcarský dopravní systém funguje stejně jako jejich hodinky. Jen je mi vždycky líto těch nebohých občanů podobných zemí, když mají využít služeb ČD.

"Přijel si včas, zítra je barbecu" říká můj vedoucí, zmatený, že tu jsem, kterého jsem konečně, ve spleti náhodně očíslovaných budov, našel. Přišel sem po Maxwellově, Salamově a taky Marie-Currie ulici. Kancelář sdílím s dalším summer-studentem, kterého netřeba nijak zvlášt popisovat. Je to Sheldon. Naprosto jistě je to on. Monitor má o 90° otočený, umí perfektně francouzky a hned mi začal vysvětlovat na čem dělá, aniž bych se ptal. Bydlim hned kousek v hostelu.

Pracuji na CLICu, což je koncept lineárního uryclovače, který doplní LHC. Sráží totiž leptony, tedy elementarní částice, takže narozdíl od hadronů víme co se srazilo. Pro trubky: 40km dlouhá trubka, která se postaví za cca 30let (se současným financováním za 100) .

Ze známých věcí tu používají linux, octave, gnuplot a hlavně vlastní programy jako mad-x

Nejvíc je tu Američanů, i když nejsou členy CERNu. Celkem přijali 146 studentů a měli 950 žádostí. Prý jsme výjímeční. Musel jsem se zasmát. Takže, když mi doktorka v dětství napsala do papírů: "anomální osobnost", měla pravdu, ale že na základě toho vybírají do CERNu, to mi tenkrát neřekla.

Dobrou noc!